Aktualně:  Vinotéka v říjnu... více

O obci Bulhary

Název obce v minulosti prošel mnoha proměnami. Jednou to byl Bulgarn, pak Puligarn, Pulkař, následně Pulgram, Pulgáry, až se v roce 1949 ustálil na současné podobě Bulhary. Na katastru obce byla učiněna řada archeologických nálezů dokumentujících nepopiratelnou skutečnost, že toto území bylo osídleno téměř nepřetržitě již od doby kamenné. Oblíbenost místa je možné bezpochyby vysvětlit tradičně úrodnou půdou, blízkostí mohutného vodního toku a teplem prosluněným klimatem. Až v hloubce 15 m, při kopání soukromé studny, byl nalezen nejstarší místní kosterní pozůstatek. Jedná se o část žeberního oblouku mořské sirény. Nejstarší nalezené hmotné prameny poukazující na aktivitu lidskou jsou pak kamenné úštěpky lovců mamutů, které pocházejí z 28 000–24 000 let před naším letopočtem. Ještě dnes na čerstvě zoraných polích lze nalézt fragmenty bronzových výrobků a slitků či moravské malované kultury.

Vlastní osada byla založena německými kolonisty někdy ve 12. století. První písemný pramen pojednávající o obci je však datován až rokem 1244, kdy obec byla spravována panstvím Lednice. Od konce 14. století až do roku 1848 spadala obec pod správu Lichtenštejnů. Geografické položení obce určilo její poválečný vývoj. Podobně jako v ostatních příhraničních obcích došlo k odsunu německého obyvatelstva. Obec pak byla osídlena přistěhovalci převážně z Břeclavska a Hodonínska.

Výraznou dominantu obce tvoří barokní kostel Sv. Jiljí. Jeho gotický předchůdce, vysvěcený roku 1582, byl rozebrán. V letech 1769–1773 byl postaven stávající a doposud funkční barokní kostel tak, aby stačil potřebám rozrůstající se obce. V barokním slohu je vystavěna i nedaleká vstupní brána místního hřbitova, jehož zajímavou součástí je i nezvyklý vzhled márnice ve tvaru typicky vinařského sklepa. Na území Bulhar se též dochovalo několik dnes již památkově chráněných selských gruntů s barokní úpravou štítů a při cestě k Lednici a Nejdku vybízejí k zastavení dvě cenná boží muka.

Bulhary částečně leží na území Chráněné krajinné oblasti Pálava, která patří mezi nejteplejší a nejsušší oblasti celé České republiky. V blízkém okolí se rozkládá rozsáhlý lesní komplex Milovický les, jehož plocha teplomilných šípákových doubrav na Moravě je považována za tu největší. Jeho nedílnou součástí jsou i dvě obory sloužící pro chov trofejní jelení, dančí a mufloní zvěře. Specifikou oblasti jsou nivou Dyje uchovávané lužní lesy a zbytky nivních luk.

Pěstování révy vinné je s obcí spojováno od pradávna, vlastně již s počátečním osídlením místa. V současné době katastr obce registruje 97,9 ha vinic, z čehož 61,5 ha obhospodařuje místní zemědělské družstvo. Zbytek je v držení soukromých pěstitelů, kteří vyrábějí víno spíše pro vlastní potřebu. Mimoto některé menší vinice nejsou v registraci zachyceny vůbec. Nejvíce se pěstují tradiční odrůdy, a to Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Müller Thurgau a Rulandské šedé. V menší míře je též pro svou oblibu pěstován i aromatický Muškát moravský, dále pak Chardonnay a Sieger. Mezi červenými odrůdami převažují tradičně Frankovka, Zweigeltrebe, Svatovavřinecké, Modrý Portugal a pro svou výraznost stále více oblíbená Cabernet Moravia. Nejen na místním koštu vín, který je každoročně pořádán na přelomu zimy a jara, lze chutnat kvalitní vína zdejších vinařů.

Bulhary patří mezi vesnice s aktivním společenským životem, jehož náplň se odvíjí od působení několika společenských organizací. Mezi ty nejstarší patří populární sbor dobrovolných hasičů. Dále to je Myslivecké sdružení Bulhary, TJ Sokol Bulhary, Svaz žen. Svaz postižených civilizačními chorobami se snaží realizovat zdravotní, sociální a pracovní rehabilitace a rekvalifikace pro seniory a postižené občany. Český zahrádkářský svaz každoročně zabezpečuje výstavu vín, která svou nabídkou je lákavá pro širokou veřejnost. Rybářský svaz udržuje a pečuje o jednu z nejvyhledávanějších lokalit rybářů z celé republiky. Zábavu s folklorní tematikou pořádá Národopisný soubor Hrozének. Krojovou parádu a radostné juchání si lze ponejvíce užít na tradičních hodech, které se slaví na sv. Jiljí poslední srpnový víkend.